Úvodní strana Seznam blogů Blogeři VIP blogy Registrovat se a založit nový blog

Učitel s hodností vrátného

Tak nám skončil školní rok, žáci opustili školu a já si tu chvíli do půl jedné, což je čas, kdy nám končí doba každodenní povinné přítomnost na pracovišti, vyplnil přemýšlením, co tento školní rok přinesl a odnesl.

Poprvé jsem zažil, jaké to je učit zhruba třicetihlavý dav dvěma různým předmětům v jedné vyučovací hodině. To, že samotná třída je složena alespoň ze dvou oborů, je už prakticky samozřejmostí. Holt, málo žáků, málo peněz, tak se z ekonomických důvodů upraví ŠVP dvou a více oborů tak, aby se pokud možno co nejvíce tematicky překrývaly a bylo tak možné spojit co nejvíce vyučovacích hodin napříč předměty, obory, ročníky do jedné… Zajímavé využití možností ŠVP, s tím zřejmě nepočítali ani samotní autoři, kteří koncepci RVP a ŠVP do českého školství zaváděli. Mé pedagogické schopnosti bohužel nedostačují na to, abych za těchto podmínek předal látku stejně kvalitně, jako když jsem měl jednu třídu jednoho oboru a mohl jsem vyučovat podle ŠVP, které bylo koncipováno podle potřeb oboru, nikoliv podle ekonomických zájmů školy. Věřím však, že takto neschopných pedagogů je naprosté minimum, jinak by se zcela jistě vedení žádné školy k takovým krokům nesnížilo, stejně tak by to zřizovatel, potažmo ministerstvo školství nedopustilo. Pravdou však je, že i samotným žákům to přišlo poněkud nepříjemné. Především když žáci jednoho oboru, kteří se učili předmětu společně s jiným oborem, měli rozdílnou hodinovou dotaci, než právě žáci druhého oboru.

Také jsem, jako mnoho ostatních pedagogů, jak se postupně proslýchá, dostal možnost vyzkoušet si v rámci svého úvazku učitele i poněkud odlišnou náplň práce, která odpovídá spíše pracovnímu zařazení vrátný či recepční. Po tragédii ve Žďáru nad Sázavou se strhla vlna nejrůznějších, ve směs dobře myšlených, nesmyslných opatření, která ovšem na první pohled vypadají efektivně. Při hlubším zkoumání však zjistíme, že jsou pouze efektní, formuláři bude učiněno za dost a účinnost nových opatření už nikdo nezjišťuje, hlavně že bylo opatření zavedeno. A tak se zřídily kamerové systémy, nejrůznější přístupové systémy, případně posílily dozory u vchodů. Co naplat, že kamery neštěstí nezabrání, přístupový systém má, i přes svou vysokou cenu, spíše negativní dopad na bezpečnost, protože v případě výpadku proudu se elektronický zámek nedá odemknout a ze školy se nedá dostat. Také je třeba hlídat vchod, ale zároveň nejsou peníze na zaměstnance navíc, tak se tam pošlou učitelé, i když to nemají v náplni práce. Ministr Chládek vydal k této záležitosti doporučení, po něm následoval návrh novelizace vyhlášky 263/2007, kde mimo jiné stojí, že: „Dohled vykonává pedagogický pracovník. Jiný zletilý zaměstnanec školy nebo školského zařízení může dohled vykonávat za předpokladu, že byl o výkonu tohoto dohledu řádně poučen. O poučení podle věty druhé se provede záznam.“
Tato věta posloužila některým ředitelům k obhájení toho, že pedagogický pracovník může vlastně vykonávat pracovní náplň recepčního či vrátného. Že to není příliš logický výklad? To zřejmě není problém. Dokonce to pomohlo zabít dvě mouchy jednou ranou, pokud škola měla recepčního či vrátného, bylo možné takové zaměstnance propustit (stalo se) a na jejich místo posadit pedagogy a to zadarmo (stalo se), protože oni přeci v náplni práce mají i dohled nad žáky. A přímo ve zmíněném návrhu novelizace vyhlášky, který přišel v reakci na neštěstí ve Žďáru nad Sázavou, se navíc píše o pedagogických pracovnících. To si přeci nikdo nedovolí rozporovat! Argumenty pedagogů, že otevírání dveří, evidence lidí přicházejících do školy, odpovídání na jejich nejrůznější dotazy či sledování monitorů kamerového systému, rozhodně nejsou oním dohledem nad žáky, nepadají na úrodnou půdu. Opět se domnívám, že autoři novely vyhlášky, a ani pan ministr Chládek, nepočítali s takovýmto využitím jejich opatření. A opět, i žákům to připadá „trochu divný“, jak říkají, když vidí učitele, jak najednou sedí na místě bývalé vrátné.

Tolik tedy k těm přínosům. A co nám školní rok odnesl? No, ve svém samotném závěru samotného ministra, ale to se, pokud vím, na školách zatím nikterak nepodepsalo.

Končící školní rok mě tedy skutečně obohatil o nové zkušenosti a zážitky, něco přinesl i odnesl, jeden by se skoro nemohl dočkat toho dalšího. Tak hurá na dovolenou, případně studijní volno, kde se můžu připravovat na další obdobné zážitky školního roku následujícího. Něco mi říká, že s kariérním systémem bude také spousta srandy…
Do té doby si s kolegy můžeme krátit volnou chvíli třeba sázením se, kdo si svoji první hodinu nového školního roku užije s žáky ve třídě a kdo si ji odsedí na vrátnici…

Přeji pěkné prožití období letních prázdnin, vážení kolegové.


Jeden z odstínů šedi českého školství

K večeru jsem prošel kolem titulků zpravodajských serverů. Ve chvíli, kdy už jsem se měl k odchodu, v oku mi utkvěl nadpis, obsahující slovo učitelka. Takové zprávy umí buď pobavit, nebo zarmoutit. Neváhal jsem tedy a celý článek zkonzumoval. Tentokrát šlo spíše o ten druhý případ. Nevím, kdo se postaral o to, aby měla média možnost tento případ rozebrat, ani neznám dotčenou učitelku či uvědomělého ředitele, nerad bych se tedy stavěl do role soudce. Nutí to však k zamyšlení.

Článek, ukrývající se pod titulkem, mi sdělil, že pan ředitel základní školy v Hradci Králové usoudil, že za hrubé porušení pracovní kázně je možné považovat, když učitelka angličtiny při hodině angličtiny v deváté třídě pustila žákům ukázku z filmu 50 odstínů šedi. Nejdříve to, paradoxně, méně podstatně.

Výklad zákoníku práce, který pan ředitel uplatnil, zdá se mi poněkud svérázný. Mluvčí magistrátu, tedy zřizovatele školy, dle zpravodajského serveru uvedla, že učitelka byla propuštěna z důvodu „hrubého porušení pracovní kázně“. Jelikož tento termín zákoník práce nezná, můžeme se jen domnívat, že se zřejmě jedná o parafrázování § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce. Ten říká, že „Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.“
Skutečně lze puštění ukázky z filmu, který je přístupný od 15 let, při výuce 15letých žáků považovat za porušení povinností vyplývajících z prvních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem? Nedisponuji právním vzděláním, ale já bych se v pozici učitelky každopádně bránil. Netuším, která část filmu byla žákům při výuce puštěna, ale byl bych ochoten se vsadit, že libovolná část tohoto filmu nemohla současné deváťáky překvapit, natož pohoršit. O to méně pak tedy ukázka, kterou mohla vybrat učitelka angličtiny jako vhodnou pro výuku. Puritánskou optikou je na to možno nahlížet tak, že tyto snímky do školy nepatří, ačkoliv jsou mládeži neškodné. Ale ani v tomto případě bych neshledal za odůvodněnou výpověď z pracovního poměru. Naopak si myslím, že to byl od učitelky dobrý tah, jak žáky zaujmout. Žáků bych se pouze zeptal, zda s ukázkou nemá některý z nich problém. Nevím, co vedlo ředitele k takto definitivnímu řešení této situace, ale jelikož se o tom dozvěděl, zřejmě si někdo stěžoval. Rozhodně si ovšem nemyslím, že podobné stížnosti by měly končit výpovědí učitele.

Co je ovšem tím podstatnějším problémem, že se nabízí otázka, jaká je vůbec svoboda (slova) učitele při vyučování. Jaké má interpretační možnosti, jak může do výuky vložit vlastní osobnost. Převládá názor, že učitele nemůže ani v dnešní technologicky pokročilé době plně zastoupit počítač, argumentuje se mimo jiné i tím, že velkým přínosem pro žáky je právě osobnost a výchovný vliv učitele. Pokud by se však stalo standardem českého školství vyhazování učitelů za podobné projevy, vůbec nezávidím učitelům dějepisu nebo občanské nauky. Jednou by někdo mohl přijít o práci kvůli přehrání videa z pražských ulic srpnových dnů 1968, ukázky z filmů Máj, Kytice či Spalovač mrtvol, protože by to někomu přišlo jako příliš násilné, erotické, anebo příliš jednostranné… Nepatří do učiva českého jazyka základní školy i prokletí básníci či naturalismus? Tato díla jsou pro základní školu přiměřená, ale diskutovaný film nikoliv? Dočkáme se nakonec k problematice toho, co si může učitel při výuce dovolit, metodiky? S takovou ta naše výuka zůstane šedivým předkládáním nenapadnutelných faktů, seznamů a letopočtů.


Cloud v českých školách

Úvod

I do českých škol již pronikly cloudové produkty od největších gigantů, společností Microsoft a Google. Obě dvě společnosti nabízí v dnešní době už velice širokou nabídku možností pro oblast školství. V jejich produktovém portfoliu se dnes nachází i produkty typu SaaS, tedy software jako služba. Tyto cloudové „balíčky“ online nástrojů a aplikací tvoří ucelenou platformu a to hned v několika plánech. Několik z nich je přímo určeno pro školství, obě společnosti nabízí jeden plán pro školství i zdarma. Pro školy asi nejpřesvědčivějším argumentem pro změnu je právě cena.

Když dva dělají totéž…

Oba tyto cloudové produkty si jsou svojí koncepcí podobné. Skládají se ze společného prostředí, ze kterého jsou přístupné jednotlivé aplikace – online aplikace, které jsou zjednodušenou podobou „krabicových“ kancelářských balíků, e-mailové schránky, úložiště a případně webů, ale i dalších nástrojů.

Liší se především ve specifických službách, kdy Google Apps for Education mohou těžit s toho, že Google provozuje dnes již zaběhnutou sociální síť Google+. Microsoft se pokusil o provozování své sociální sítě Yammer, ale v současné době z plánů zmizela. Microsoft naopak využívá svého silného nástroje Sharepoint, v tomto případě v jeho online podobě. Jedná se o aplikační platformu pro web, ve které je možné tvořit weby, ať už interní, uživatelské, nebo veřejný web organizace. Na tyto weby je také možné přidávat různé aplikace, buď vytvořené přímo Microsoftem, anebo třetí stranou.

Z praxe

Nedovolil bych si doporučit vhodnější řešení z těchto dvou. Záleží na mnoha faktorech, počínaje typem školy a jejími požadavky a konče možnostmi IT podpory. Dovolím si k tomuto jeden příklad z vlastní praxe – pro naši školu jsme vybrali řešení od společnosti Microsoft z několika důvodů. Tím prvním bylo, že jsme nechtěli přejít kompletně do cloudu, vyhodnotili jsme to jako potencionální riziko pro školu za daných podmínek. Dalším důvodem pak byla obstojně vybavená serverovna s nainstalovanými Windows Server. Zároveň i na všech školních počítačích jsou instalovany operační systémy a kancelářské balíky od společnosti Microsoft. Cloudové prostředí tedy funguje ruku v ruce s „pevnou“ infrastrukturou. Zdánlivě se tedy téměř nic nezměnilo. Pouze po pořízení licencí Office 365 bylo třeba synchronizovat toto prostředí s Microsoft Active Directory. Tím se nám do cloudového prostředí přenesli všichni uživatelé, skupiny uživatelů, skupiny zabezpečení i oprávnění. V případě, že bychom neměli servery a doménu postavenou na produktech Microsoftu, možná bychom vybrali jiné řešení. Největším přínosem pro naši školu byl přechod na Exchange online, zrušili jsme staré řešení mailového serveru, které již neodpovídalo našim požadavkům. Práce s dokumenty se zefektivnila, jelikož je možné, aby si je uživatelé velice rychle navzájem sdíleli, případně na nich společně pracovali. V současné době dokončujeme koncepci intranetu na platformě Sharepoint online a systém document managementu. Cloudové prostředí zasáhlo významně i do výuky, ale to se týká pouze některých učitelů, tedy těch, kteří měli chuť poznávat nové možnosti. Žáci si mohli nově vyzkoušet, jak jim vyhovuje výuka formou blended learningu, v některých předmětech si mohou vyzkoušet práci v BYOD režimu. Naopak se v našem případě nedá mluvit jinak o často zmiňované výhodě cloudových řešení, a to šetření na HW prostředcích a jejich spotřebě a údržbě. HW jsme nerušili žádný, jen jsme ho mohli začít využívat efektivněji.

GEGfest

Na setkání  GEGfest, které bylo organizováno komunitou Google EDU Group, zaznělo několik zajímavých informací o zavádění cloudových technologií do škol. Promluvil i Mgr. Radovan Jansa, který prezentoval jejich případ nasazení Google Apps na Gymnáziu, kde mají s tímto produktem již několikaletou praxi. V jejich případě se spolehli na čistě cloudové prostředí, což je známkou toho, že to i ve školství jde bez hybridních řešení, kterých jsme využili na naší škole. Záleží na podmínkách a požadavcích školy.

Zajímavým zjištěním GEGfestu pro mě bylo i to, že v ČR již Google Apps využívají stovky škol. K řešení společnosti Microsoft mi nejsou známy počty za celou Českou republiku, ale v Královehradeckém kraji využívá Microsoft Office 365 11 škol.

Na podzim tohoto roku by měla začít s činností certifikační akademie Google pro učitele, kteří se chtějí angažovat v nasazování a používání Google technologií na školách. Microsoft již podobnou aktivitu v ČR zahájil, je možné se vzdělávat v rámci Microsoft Partners in Learning – Centers of Education. Tato centra poskytují bezplatná školení pro učitele a zároveň informační servis o novinkách mezi produkty Microsoft a partnerských firem.

Problémy (nejen) s cloudy spojené

S nástupem jakékoliv nové technologie jsou spojeny i problémy. V případě nasazování cloudových technologií ve školách jsem se ve vlastní praxi setkal především s malou mírou angažovanosti vedení školy, minimální ochotou učitelů učit se nové metody a postupy a zároveň jsem zaznamenal, že na některých školách ani není nikdo, kdo by vedení a zaměstnance školy s novými technologiemi seznámil. Teoreticky by měl tuto funkci zastávat ICT koordinátor (metodik ICT), ale v praxi to podle tvrzení kolegů z různých škol příliš nefunguje. Na GEGfestu zazněla mimo jiné myšlenka, že velkým problémem jsou také samotní techničtí pracovníci IT oddělení, kteří se změnám brání.

Závěrem

Nakonec bych se vrátil k doporučení. Jak jsem již napsal, není možné školám doporučit konkrétní produkt, záleží na jejich aktuální situaci a potřebách, ale určitě školám doporučuji jít cestou cloudových řešení, samotnou výuku mohou zatraktivnit již samotné cloudové aplikace, kterých jsou dnes již tisíce, ale celou školu mohou o krok kupředu posunout cloudové produkty typu SaaS, jako jsou právě Microsoft Office 365 nebo Google Apps. Ty při správném využití pomohou jak vedení školy v administrativní a řídící činnosti, tak i učitelům při výuce. Za určitých okolností může nasazení cloudových technologií vést i ke značné finanční úspoře. V praxi se však projevilo jako důležité, aby se změnou bylo ztotožněno vedení, které celý průběh změny, včetně jejich dopadů a výhod, vhodně vyloží zaměstnancům a zároveň jim zajistí vhodnou podporu.